Právní rádce - články

Právní rádce - články

Nové změny úpravy financování politických stran

Od 1. 1. 2017 nabývá účinnosti novela zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích a novela dalších souvisejících předpisů, která si klade za cíl zejména zvýšit transparentnost financování politických stran a jejich předvolebních kampaní.  Značně kusá aktuální úprava, kdy se této problematice věnují pouze§17 až 20b zákona č. 424/1991 Sb. bohužel nechává příliš mnoho prostoru pro nekalou činnost a stala se předmětem kritiky jak ze strany občanů a hnutí, tak ze strany mezinárodních institucí. Skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) doporučila v dubnu 2011 České republice přijmout opatření v oblasti stíhání korupce a zvýšení transparentnosti financování politických stran. Opatření přijatá touto novelou jsou ze strany GRECO pozitivně hodnocena, zejména pak zřízení nezávislého Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Do zavedení tohoto úřadu totiž tento dohled vykonával Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny.  Česká republika tak tedy přestává být jedním z pěti posledních států EU, které nemají nezávislou kontrolu hospodaření politických stran.

Tento nezávislý Úřad bude i z ekonomických důvodů sídlit v Brně a bude skládat z pěti členů nominovaných a jmenovaných společně prezidentem, Poslaneckou sněmovnou, Senátem a NKÚ.  Už jen samotný fakt, že výše uvedené instituce musejí dosáhnout konsenzu ohledně výběru členů, by mělo zajistit notnou dávku nezávislosti, avšak bohužel neprošel návrh, že předseda Úřadu může být zvolen jen na jedno funkční období a že by měl být nestranický, což může být obstrukcí oné kýžené maximální nezávislosti.

Jednou z dalších novinek je i tzv. registr třetích osob. Ten, kdo bude chtít vyjádřit podporu vlastní kampaní některému kandidátovi či straně nebo naopak proti takovým vést kampaň negativní, bude se muset zaregistrovat a bude se na něj vztahovat finanční limit na takovou kampaň ve výši pěti procent limitu strany nebo kandidáta.

Právě též limity na předvolební kampaně jsou jedním bodů novely. Nově je tedy zaveden strop 90 milionů pro volby do Poslanecké sněmovny, 50 milionů pro volby do Europarlamentu a prezidentské, 2,5 milionu pro senátní. Pro krajské volby je celkový limit 91 milionů. Tyto limity se dle odhadů nezdají být přehnaně omezující, budou plnit tedy spíše preventivní funkci.

Významným posunem směrem k transparentnosti je zavedení povinnosti stran zřídit transparentní účet, výlučně, přes který budou strany moci přijímat příspěvky ze státního rozpočtu, dary a případně jiná plnění. Transparentní účet budou strany povinně zřizovat i pro volební kampaně, aby bylo možné sledovat dodržování limitů a průhlednost účetnictví. Co se týče darů od fyzických a právnických osob, bude zaveden limit tři miliony korun. Otázkou zůstává, zda by právnické osoby vůbec měly mít možnost darovat politickým stranám a tím je de facto podporovat, když nemají volební právo a mohou mít nejasnou vlastnickou strukturu.

Novela zajisté představuje krok správným směrem, avšak stále je zde spoustu prostoru k zvyšování transparentnosti v této oblasti. Ať už je řeč právě o úpravě zmíněných darů, dotáhnutí kontroly transparentnosti hospodaření stran, kdy provozní výdaje stran jsou i nadále vyňaty z povinnosti je vykazovat, nezávislost účetních mající na starosti hospodaření stran či zvýšení sankcí za porušení pravidel jsou, doufejme body, co se dostanou do programu budoucích novel.

Autor článku: Advokátní kancelář CIKR