Právní rádce - články

Právní rádce - články

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Dne 1. prosince 2016 nabyla účinnosti novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen jako “TOPO”). Mezi hlavní změny patří především nahrazení pozitivního výčtu trestných činů, za které byla právnická osoba trestně odpovědná, výčtem negativním.

Před účinností novely představoval § 7 TOPO pozitivní výčet trestných činů, které lze přičítat právnickým osobám z hlediska jejich trestní odpovědnosti, mezi tyto trestné činy patřil například trestný čin podvodu dle § 209 trestního zákoníku, trestný čin podplacení dle § 332 trestního zákoníku, ale také trestný čin znásilnění dle § 185 trestního zákoníku. Do taxativního výčtu trestných činů, za které byla právnická osoba trestně odpovědná, naproti tomu nepatřily trestné  činy, u kterých by s ohledem na jejich skutkovou podstatu bylo zařazení naopak opodstatněné, jedná se zejména o trestný čin krádeže dle § 205 trestního zákoníku, trestný čin zpronevěry dle § 206 trestního zákoníku nebo trestný čin poškozování spotřebitele dle § 253 trestního zákoníku.

Po účinnosti novely se zásadně změnil význam § 7 TOPO, kdy se taxativní výčet trestných činů stal výčtem negativním a právnickým osobám lze přičítat veškeré trestné činy uvedené v trestním zákoníku s výjimkou těch, které jsou uvedeny v § 7 TOPO. Mezi trestné činy, které tvoří výjimku v § 7 TOPO patří například trestný čin zabití dle § 141 trestního zákoníku, trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku nebo trestného činu opilství dle § 360 trestního zákoníku. Otázkou zůstává, proč se ve výčtu vyskytuje také trestný čin účast na sebevraždě dle § 144 trestního zákoníku, zejména s ohledem na problematiku v České republice nezákonných asistovaných sebevražd. Příkladem, pokud zaměstnanec nemocnice, tedy právnické osoby, v rámci její činnosti při plnění pracovních úkolů naplní skutkovou podstatu trestného činu účasti na sebevraždě a jinému k sebevraždě pomůže, není možné vyloučit také trestní odpovědnost tohoto lékařského zařízení.

Uvedenou novelou se tak dosáhlo téměř generální trestní odpovědnosti právnických osob a počet trestných činů přičitatelných právnickým osobám výrazně vzrostl.

Kladem novely je odstranění nedostatků shora uvedených, a to především překonání absence trestných činů, které jsou pro činnost právnických osob typické a před účinností novely nebyly ve výčtu § 7 TOPO uvedeny.

Zápor by mohl být spatřován v nutnosti revize již vypracovaných compliance programů. Compliance program je vnitřní předpis, který právnická osoba přijala z důvodu dodržování právních i etických norem a podle něhož je právnická osoba povinna postupovat. Compliance programy zajišťují prevenci, pomáhají předcházet trestné činnosti a pokud právnická osoba prokáže, že zavedla účinná preventivní opatření, je možné, aby takto předešla své trestní odpovědnosti.

S compliance programy souvisí i další část novely, týkající se zproštění trestní odpovědnosti, pokud  právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Právnická osoba by tedy vypracováním kvalitního a efektivního compliance programu, který by byl také všemi dotčenými osobami skutečně dodržován, pravděpodobně předešla vzniku své trestní odpovědnosti.

Autor článku: Advokátní kancelář CIKR