Motivace v moderním pojetí

Správně motivovaní zaměstnanci představují jeden ze základních předpokladů úspěšné firmy. Motivace dokáže vytvářet neuvěřitelnou sílu a umožní podávat ty nejlepší výkony. Je důležitá nejen v profesním životě, ale i pro člověka samotného.

Když se poprvé dočteme, že peníze jsou demotivující, nechceme tomu věřit. Nicméně tento fakt byl v praxi několikrát ověřen a dopadl pokaždé se stejným výsledkem. Ti, kteří byli za určitou činnost motivování finančními prostředky, dosahovali zpravidla mnohem nižšího výkonu než ti, kteří tento stimul neměli. Proč tomu tak je? Je to spojeno s formou motivace, kterou Daniel H. Pink velmi dobře vysvětluje ve své knize Pohon / Drive.

Co tedy slovo motivace znamená? Definic pojmu motivace nalezneme opravdu hodně. Stejně tak existuje mnoho motivačních teorií, které se zabývají motivy jako příčinami chování. Tedy co nás vede k tomu, že děláme konkrétní věci.

Daniel H. Pink rozděluje motivaci následujícím způsobem:

Motivace 1.0 – zde jsou lidé hnáni pouze vlastními pudy – pudem přežití, hladem, žízní, sexuálním pudem. Jedná se o primitivní pohnutky, které nás vedou k dané činnosti.

Motivace 2.0 bývá označována jako metoda odměny a trestu (metoda cukru a biče). Jako pohon pro danou činnost slouží buďto příslib odměny (finanční, uhrazená dovolená, určité výhody, úlevy) nebo pohrůžka trestem (finančním, ztrátou výhod, veřejným pokáráním). Do devadesátých let minulého století tato forma motivace relativně fungovala. Frederick Winslow Taylor prosazoval technokratický přístup k řízení lidí, který je založen na odměňování požadovaného chování a trestání chování nežádoucího. Toto je však v dnešní době již nefungující model, který můžeme spatřovat pouze u automatických činností (administrativa, práce u linky).

Motivace 3.0 je založena na vnitřní motivaci a vnitřním přesvědčení, že to, co děláme, má nějaký smysl a současně nás to baví. Důležité je, abychom měli dostatek autonomie a chuti stát se v dané činnosti lepšími. Je to právě vnitřní nutkání dělat něco smysluplného, co nás baví, dělat si to po svém a být v tom dobří. Pak jsme schopni pociťovat něco, co Daniel H. Pink nazývá stav flow.

Velmi krásným příkladem ve prospěch nefinanční motivace 3.0 je boj dvou encyklopedií. Psal se rok 1996, kdy vznikly dvě encyklopedie MSN Encarta a Wikipedie. První je produktem počítačového gigantu Microsoft s ohromnou finanční podporou a stovkou placených lidí. Wikipedie je dobrovolným výtvorem nadšenců, kteří nebyli za svoji činnost nikterak placeni. Asi těžko by někdo v době zrodu obou encyklopedií sázel na Wikipedii jako na úspěšnější projekt. A skutečně tomu tak bylo, neboť encyklopedie MSN Encarta skončila v roce 2011. Zde se tedy jedná o hezký příklad toho, že věci, které děláme z přesvědčení a vnitřní motivace, jsou daleko silnější než ty, které jsou stimulované vnějšími faktory.

Praktický návod využití motivace 3.0

Ale jak tedy motivaci 3.0 promítnout do reálné praxe, jak lidi v korporacích skutečně motivovat? Pokuste se lidem dát autonomii, řekněte jim cíl, ale cestu ponechte na nich. Vlastní myšlenku přeci naplňuji mnohem raději než myšlenku někoho druhého, kdo je ještě navíc mým šéfem. Pokuste se probudit vnitřní motivaci v každém z nich, snažte se udělat práci pro zaměstnance zábavnější. Zjistěte, v čem jsou vaši lidé skutečně dobří, pak je nechte jejich mistrovství rozvíjet. Dejte jim prostor k tomu, aby se mohli rozvíjet a být lepšími. Současně je nutné, aby všichni znali poslání, za kterým se daná korporace ubírá. Jaký je smysl toho, co děláme. Pokud lidé neznají smysl, pak nedokážou být motivováni, aby danou činnost dělali s vnitřním přesvědčením. Spojení autonomie, možnosti pracovat na sobě samém a společného cíle je klíčem k úspěchu, který přináší nevídané výsledky…